Prosím nekopírujte texty ani obrázky bez svolení autora

Červen 2012

Dronte mauricijský

10. června 2012 v 15:01 | juriju |  pterosauři a pravěcí ptáci
Dronte mauricijský (Raphus cucullatus), známý také pod jmény Dodo nebo Blboun nejapný, údajně příbuzný holuba, je příkladem vlivu člověka na přírodu. Podobně jako Vakovlk tasmánský, i on doplatil na lidskou ruku. Dodo byl opravdu bezbranný pták. Se svým 1 metrem vzrůstu, zakrnělými křádly a 23 kilogrami mohl těžko budit respekt. Vyvíjel se na ostrově Mauricius po několik milionů let. Měl modrošedé peří, žluté nohy a velký zahnutý zobák. Hnízdil na zemi a podle některých zpráv byl Dodo velmi zdatný plavec. Jeho potravu tvořilo převážně ovoce a semena. Na ostrově žil bez nepřátel a proto mu nějaká obrana byla k ničemu. Klidný život tohoto stvoření narušili portugalští kolonisté, kteří připluli k ostrovu v roce 1505. Dronteho označili za hloupého, zavalitého ptáka, neschopného se bránit. Odtud také nesprávné jméno Blboun. Námořníci začali Doda masově lovit pro maso a vyhlazovali jejich hnízda od vajec, přestože Dronte měl v každé snůžce jen jedno. Ještě větší zkázu přinesla zvířata, která připlula s lidmi. Plenili hnízda a pobíjeli zbytky. Někteří jedinci Doda se dostali do Evropy za účelem chovu. Jeden se objevil dokonce i v Praze na dvoře Rudolfa II. Tam se však překrmovali a proto se vytvořila doměnka, že to jsou obézní a zavalití ptáci. Život Doda byl na ostrově spjat s jedním stromem druhu Sideroxylongrandiflorum. Po vymření Dronteho začal strom ubývat a důvod byl údajně takový, že semena tohoto stromu byla ukryta v pevných obalech a k vyklíčení potřebovali Doda. Poslední Dronte mauricijský zahynul roku 1681. Kolonistům tedy stačilo pouhých 83 let k zahubení druhu, který se po miliony let vyvíjel. Avšak tento velký druh holuba se stal předmětem pro mnoho vědců na celém světě a převládá snaha přivést Dronteho znovu k životu pomocí jeho DNA. Naděje umírá poslední.