Prosím nekopírujte texty ani obrázky bez svolení autora

Červenec 2010

Nepřítomnost

7. července 2010 v 22:14 | Jiří Kryštof Jarmar |  DINO forum
Chci informovat čtenáře tohoto blogu, že v termínu od 8.7.2010 do asi 15.8.2010 nebudu zpravovat stránky. Jedu pryč a na počítač se nedostanu. Nejsem si jist, že přijedu zrovna 15.8, ale snad to tak bude. Až přijedu, tak vás čekají další popisy infrařádů a jiné články.

S pozdravem Juriju

Projekt Ankylosauria část 2

4. července 2010 v 0:23 | Jiří Kryštof Jarmar |  paleontology projekt
Další zástupci infrařádu:

Nodosauridae:

Edmontonia longiceps
Vědecký popis - Sternberg v roce 1928
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Alberta, Aljaška, Montana, Texas (USA)
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 7 metrů
Hmotnost - 3,5 tuny


Nodosaurus textilis
Vědecký popis - Marsh v roce 1859
Doba - pozdní Křída
Výskyt - USA
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 5,5 metrů
Hmotnost - 3 tuny

Panoplosaurus mirus
Vědecký popis - Lambe v roce 1919
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Alberta, Montana
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 7 metrů
Hmotnost - 3,5 tuny

Sauropelta edwardsorum
Vědecký popis - Ostrom v roce 1970
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Montana, Utah
Prostředí - lesnaté oblasti, savany
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 8 metrů
Hmotnost - 3,5 tuny

Silvisaurus condrayi
Vědecký popis - Eaton v roce 1960
Doba - pozdní Křída
Výskyt - USA
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 4 metry
Hmotnost - 0,5 tuny

Struthiosaurus austriacus
Vědecký popis - Bunzel v roce 1871
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Francie, Rakousko, Rumunsko, Maďarsko
Prostředí - pobřežní krajiny
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 2 metry
Hmotnost - 100 kg

Acanthopolis horridus
Vědecký popis - Huxley v roce 1865
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Anglie
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 5,5 metrů
Hmotnost - 3 tuny

Animantarx ramaljonesi
Vědecký popis - Carpenter v roce 1999
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Severní Amerika
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 3 metry
Hmotnost - 300 kg

Anoplosaurus Curtonotus
Vědecký popis - Seeley v roce 1879
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Anglie
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 5 metrů
Hmotnost - 2,5 tuny
Anoplosauruscurtonotus2.jpg Anoplosaurus image by karkemish

Glyptodontopelta mimus
Vědecký popis - Ford v roce 2000
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Nové Mexiko
Prostředí - lesnaté oblasti, savany
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 3 metry
Hmotnost - 350 kg

Hungarosaurus tormai
Vědecký popis - Osi v roce 2005
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Maďarsko
Prostředí - pláně, lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 4 metry
Hmotnost - 0,5 tuny

Liaoingosaurus paradoxus
Vědecký popis - Wang v roce 2001
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnaté oblasti, pobřežní oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 2 metry
Hmotnost - 250 kg


Niobrarasaurus coleii
Vědecký popis - Carpenter v roce 1995
Doba - svrchní Křída
Výskyt - severní Amerika
Prostředí - lesnaté, pobřežní oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 5 metrů
Hmotnost - 2,5 tuna

Pawpawsaurus campbelli
Vědecký popis - Lee v roce 1996
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Texas
Prostředí - lesnaté, pobřežní oblasti, savany
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 4,5 metrů
Hmotnost - 700 kg

Peloroplites cedrimontanus
Vědecký popis - Carpenter v roce 2008
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Jižní Dakota
Prostředí - lesnaté oblasti, savany
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 5,5 metrů
Hmotnost - 3 tuny

Stegopelta landerensis
Vědecký popis - Williston v roce 1905
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Wyoming
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 6 metrů
Hmotnost - 3,5 tuny

obrázek nenalezen

Texasetes pleurohalio
Vědecký popis - Combs v roce 1995
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Texas
Prostředí - savany, pobřežní oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 3 metry
Hmotnost - 1,5 tuny

Zhejiangosaurus lishuiensis
Vědecký popis - Lu v roce 2007
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 5 metrů
Hmotnost - 2,5 tuny

Zhongyuansaurus luoyangensis
Vědecký popis - Xu v roce 2007
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Čína
Prostřdí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 5 metrů
Hmotnost - 2 tuny

Priconodon crassus
Vědecý popis - Marsh v roce 1888
Doba - svrchní Křída
Výskyt - jižní Dakota
Prostředí - lesnaté oblasti, savany, pláně
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 8 metrů
Hmotnost - 3,5 tuny

obrázek nenalezen

Úplný počátek všeho

1. července 2010 v 0:20 | Jiří Kryštof Jarmar |  Evoluce
VZNIK VESMÍRU
Podle vědců jsou 2 teorie, jak vznikl vesmír. Tou první je, jak asi všichni znáte, Velký Třesk. Podle něho byl na počátku vesmíru nekonečný bod o brovské hustotě. V něm se začal tvořit prostor a vznikl první okamžik, tedy čas. Ze začátku ubíhal čas rychle. Velký Třesk vypovídá o gigantickém výbuchu. Do různých koutů se roztříštily hmoty a částečky. Jestliže se něco mělo vytvořit, vesmír musel nejprve zchladnout a tak se i stalo. Potom už čas plynul a vesmír se vyvíjel.
Tou druhou teorií je, že ve vesmíru vznikla hmota. Vesmír se z malého bodu začal prudce rozpínat. Byla v něm hustá a žhavá látka. Vesmír se rozpínal do nekonečna. Vzniklo první světlo a potom i atomy. Vesmír zchladl. To už pomohlo vývoji a začali se tvořit částice a tělesa. Vesmír se rozpínal a rozpíná se i teď. V nedávné době byla zmínka, že vědci zachytili světlo, které vzniklo v dobách, kdy vesmír vznikal. Světlo putovalo k Zemi 12,6 miliard let a vesmír je starý 13,7 miliard let.

zde je simulace vesmírného bodu, vzniku vesmíru

JAK TO BUDE S VESMÍREM DÁL???
Jsou zase dvě teorie. Podle jedné se vesmír bude rozpínat dál a dál a hustota v něm začne řídnout. Přestanou se tvořit hvězdy, protože nebudou mít z čeho. Vesmír začne uhasínat a začne se prudce ochlazovat. Zanikne všechno. Podle druhé teorie se vesmír rozpíná do určitého bodu a potom se začne hroutit zpátky. Prostor se začne zmenšovat a začnou s srážet galaxie. Vše bude mizet v černých dírách až do té doby, než zmizí úplně celý časoprostor. Po zmizení vesmíru možná vznikne nový. A půjde to stejně. Těchto katastrof se ale asi lidstvo nikdy nedožije.

zde je zobrazeno rozpínání vesmíru (simulace)

VZNIK SLUNCE
V různých částech vesmíru a v různých galaxiích se mlhovina začala ztlačovat, ubírala na rotaci a ztrácela energii. Vytvořil se rotující hořící disk. Na něj potom usedali atomy a různé částečky. Gravitace tělesa se zvěšovala a upínala na sebe víc a víc částeček. Slunce se zformovalo z převážně vodíku a helia. Proto také zářilo. Slunce nebylo jediná hvězda, která se takto zformovala. V naší galaxii je jich mnoho. Okolo Slunce se začali formovat malé chomáčky, které nabíraly na gravitaci. Tak vznikly planety. Mezi nimi i Země.

zde je simulace plynů, z kterých se zformovalo Slunce
Kolébka hvězd
zde je Slunce

VZNIK ZEMĚ
A konečně se dostáváme k samotné Zemi. Země je pravděpodobně jedinou planetou v naší sluneční soustavě, na které je život. Země se začala formovat přibližně před 4,6 miliardami let. Formovala se z částeček a atomů, které obíhaly v prostoru okolo tehdy vznikající hvězdy, Slunce. Vznikali malé chomáčky, které nabírali gravitaci. Potom se z nich utvořilo pravidelné těleso. Povrch Země byl roztavený a meteority byly pořát přitahovány gravitací. Na povrchu byl tzv. magmatický oceán. Začali vznikat různé látky u kůry. Vzniklo jádro a na povrchu byl silný vulkanizmus. Na Zemi se objevili vodní páry a vypařovaly tekutinu na povrchu. To mělo za následek první deště, které se ihned vypařili. Celý cyklus se opakoval a postupně vznikly oceány.

zde je žhavý povrch Země

VZNIK ŽIVOTA
První organismy se začaly vyvíjet ve vodě. Stromatolity, to byly jedni z nejdůležitějších tvůrců života na Zemi. Vyráběly kyslík, tehdy velmi vzácný plyn. Začali se tvořit rostliny a to přispělo k dalšímu nahromadění kyslíku. Kyslík se střetával se slunečním zářením a tak vznikla ozonová vrstva. Po tomto procesu se mohl přemístit život i na souš. Z malých organismů se začali tvořit složité organismy, které zaplňovaly Zemi.

zde jsou stromatolity
M. Štambergová

VZNIK MĚSÍCE
Měsíc vznikl pravděpodobně teorií velkého impaktátu, tedy srážky Země s jinou planetou, nazvanou Theia. Přibližně před 4,5 miliony lety, tedy když už na Zemi byl život, tak se Země srazila s Theiou. Teia pronikla do Země a nyní chodíme po jejím povrchu. Úlomek z Theiy putoval nedaleko Země a stal se z něj Měsíc.

srážka Země a They