Prosím nekopírujte texty ani obrázky bez svolení autora

Duben 2010

NEPŘÍTOMNOST

25. dubna 2010 v 19:38 | Jiří Kryštof Jarmar |  DINO forum
Omlouvám se za týdenní nepřítomnost, ale byl jsem u babičky a tam není počítač. Dnes jsem přijel a od zítřka tu zase budou přibývat články.                                   Admin Juriju

Quetzalcoatlus na lovu

19. dubna 2010 v 22:32 | Jiří Kryštof Jarmar |  obrázky dinosaurů
Zde se prodírají lesem dva Quetzalcoatlové a hledají potravu.
1096

projekt Stegosauria část 1

19. dubna 2010 v 22:29 | Jiří Kryštof Jarmar |  paleontology projekt
Stegosauria je infrařád obrněných  dinosaurů, zařazujících se do řádu Ornithischia. Stegosauři byli nádherní býložravci a před dravci se uměli účině bránit. V tomto projektu vám představím některé z nich.

ČELEĎ Stegosauridae
Zástupci :

Chialingosaurus kuani
Vědecký popis - Young v roce 1959
Doba - pozdní Jura
Výskyt - Čína
Prostředí - savany
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 4 metry
Hmotnost - 1,4 tuny
89178162, De Agostini/Getty Images /De Agostini

Dacentrurus armatus
Vědecký popis - Lucas v roce 1902
Doba - střední až pozdní Jura
Výskyt - Anglie, Francie, Portugalsko
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - rostliny a listy
Velikost - 6 - 10 metrů


Dravidosaurus blanfordi
Vědecký popis - Yadgiri a Ayyasami v roce 1979
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Indie
Prostředí - lesnaté oblasti, pobřežní krajiny
Potrava - rostliny
Velikost - 3 metry
Hmotnost - 1,5 tuny
How Dravidosaurus may have looked.

Emausaurus ernsti
Vědecký popis - Haubold v roce 1991
Doba - svrchní Jura
Výskyt - Německo
Prostředí - pobřežní krajiny, lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost 2 metry
Hmotnost 40 kg
Image 20398

Wuerhosaurus homheni
Vědecký popis - Dong v roce 1973
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - rostlinstvo
Velikost - 6 metrů
Hmotnost - 4 tuny

Yingshanosaurus jichuanensis
Vědecký popis - Zhou v roce 1984
Doba - pozdní Jura
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - rostlinstvo
Velikost - 5 metrů
Hmotnost - 2 tuny

Gigantspinosaurus sichuanensis
Vědecký popis - Ouyang v roce 1992
Doba - svrchní Jura
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 4 metry
Hmotnost - 1,5 tuny

Chungkingosaurus jiangbeiensis
Vědecký popis - Dong v roce 1983
Doba - ozdní Jura
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - listy, traviny
Velikost - 4 metry
Hmotnost - 1,3 tuny

Hesperosaurus mjosi
Vědecký popis - Carpenter v roce 2001
Doba - svrchní Jura
Výskyt - USA
prostředí - stepi, savany
Potrava - rostlinstvo
Velikost - 7 metrů
Hmotnost - 4,5 tuny

Miragaia longicollum
Vědecký popis - Mateus v roce 2009
Doba - svrchní Jura
Výskyt - Portugalsko
Prostředí - stepi, savany, někdy lesnaté oblasti
Potrava - rostliny
Velikost - 6 metrů
Hmotnost - 4 tuny

Huayangosaurus taibaii
Vědecký popis - Dong v roce 1982
Doba - střední Jura
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnaté oblasti, savany
Potrava - nízká vegetace
Velikost - 4 metry
Hmotnost - 1,4 tuny
čeleď - Huayangosauridae
89163766, De Agostini/Getty Images /De Agostini

Příště: projekt Stegosauria část 2 - podčeleď Stegosaurinae

Kroniky pravěku - Ve stínu kapradin

19. dubna 2010 v 21:12 | Jiří Kryštof Jarmar |  Kroniky pravěku
Matička země jim ale přichystala další překážku. Stromy v lese najednou začali padat a celém stádu se vybavil jedinný pohled. Oheň! Připomínalo jim to cestu do téhle země. Les pomalu strom po stromu začal hořet. Stádo utíkalo co jim síly stačily. Postosuchové i Fasolasuchus se snažil prchnout z lesa a stáda si vůbec nevšímali. Ve stádě Ischigualastij bylo pořád a pořád míň jednotlivců. Vůdčí samec přestal věřit v naději a rozhlížel se za svým rozpadajícím se stádem. Náhle ale jako by při nich někdo stál. Na konci lesa už bylo vidět světlo. Stádo se rozrběhlo ze všech sil. Už už se zdálo že jsou venku, ale náhle před samce spadl hořící strom. Samec se vyděsil a běžel úplně jinou cestou. Stádo se rozuteklo do všech stran a rozdělilo se. Vůdčí samec se vzpamatoval a obrátil se. Nyní běžel zpět vést své stádo. Vítr už konečně pominul, ale oheň pořád představoval velkou hrozbu. Vůdce stáda konečně uslyšel zvuk, který moc dobře znal. Své druhy. Rozběhl se tím směrem. Konečně své stádo našel. Stáli na pusté louce. Nikde ani stéblo trávy. Všechno to vyhořelo. Lesa se už báli a tak zůstali přes noc na louce. V nemilosrdném živlu zahynulo mnoho jejich druhů. I jeden z největších predátorů, Fasolasuchus byl pohřben v ohnivém prachu. Nikdo ze stáda přes noc ani nezamouřil oka. Všichni byli ve střehu a čekali co se bude dít dál. Někteří to ale nevydrželi a usnuli na ohnivém hřbitově. Ráno bylo zase krásné a stádo se dalo do pohybu. Včele stál vůdčí samec a vedl je neznámo kam. Ani on nevěděl kam jdou. Celé stádo trpělo hladem. Jenže nikde ani rostlinka, nikde ani doušek vody. Všechno bylo vysušené a vyprahlé. Nad ohořelými stromy se začala objevovat skála. Oplývala zelení. V tom viděl vůdčí samec naději. Vyrazil směrem ke skále a stádo ho následovalo. Putovali už hodiny a hodiny bez přestávky. Les zdál být nekonečný, ale skála se zvětšovala a zvětšovala. Vůdce už zbystřil mýtinu na konci lesa. A konečně. Světlo! Voda! Kapradiny! Vůdce své stádo dovedl tam, kam měl. Uviděl rozsáhlou step, která se rozkládala na obrovském území. To je přece jeho rodný kraj. Jižní Amerika. Samec se ještě ohlédnul za zchátralým lesem a vydal se směrem ke skále. Ta skála byla úžina, kterou všichni prošli a uviděli nezčetné množství travin a kapradin. Opodál se pásli listrosauři a stádo dosáhlo po úmorné bitvě s přírodou toho, za čím putovali. Tam už jim nebezpečí nehrozí a můžou si v klidu žít. Putujícímu stádo konečně dosáhlo svého konce a vůdce byl spokojen. 


TV blog otevřen

19. dubna 2010 v 18:23 | Jiří Kryštof Jarmar |  DINO forum
Ještě upozorňuji, že dnes od 12:00 byl otevřen tv blog www.pravekysvet-natur.blog.cz Budou tam zveřejňovány pořady. Týdenní program nalezete tamtéž.

Odkaz je ZDE


Miroplasmosauři, aneb život na jiné planetě díl 3.

19. dubna 2010 v 18:18 | Jiří Kryštof Jarmar |  Miroplasmosauři aneb život na jiné planetě

Miroplasmosauři - záchranná mise


Fred už oblétával okolo Zemského měsíce, ale náhle mu vypadl jeden motor. Raketa RL 258 začala nabírat rychlosti a střemhlavým letem se blížila k povrchu. Fred se marně snažil nahodit motor. Raketa kroužila vzduchem jako torpédo. Fred vypnul motory, aby se loď srovnala. Byl už jen párset metrů nad povrchem, když se mu konečně podařilo nastartovat záložní trysky. Loď zpomalila, ale trysky to neutáhli a po chvíli zase vypadly i oni. Naštěstí raketa nebyla už v takové rychlosti a tak se z ní Fred mohl katapultovat. Raketa za pár vteřin dopadla na hladinu jezera a roztříštila se na kusy. Fred si vduchu říkal, jaké měl štěstí. To už ale zaznamenali pohyb radarové základny a začali se sjíždět komanda ozbrojených vojáků na louku, na které zanedlouho přistál Fred. Americký generál považoval Freda za evropského špiona a chtěl ho potrestat. Fred se vše snažil vysvětlit, ale marně. Generál byl úplně tvrdohlavý a nějaký žvást, jako že přiletěl z černé díry ho vůbec nezajímá. Po týdením vyšetřování byly zprávy o nálezu kosmické rakety a byla informována NASA. Ta zjistila, že raketa RL 258 patří kosmické lodi AH 96. Po nedlouhém hledání pilota rakety, NASA konečně objevila Freda v tajných spisech armády. Od armády si ho vzali k NASA a Fred jim o všem pověděl. Za nedlouhou dobu se začali šířit zprávy do světa o nové planetě. Bylo shromážděno několikset vědců, aby prošetřili misi MARS. O týden ozději byla mise prohlášena za nedokončenou a zveřejněna novina, že na neznámou planetu poletí skrz černou díru kosmická loď INTEREST OPD 893, na jejíž palubě bude 20 vědců, 8 zoologů, 52 vojáků, 2 archytekti a 15 doktorů. Na palubě budou zásoby kyslíku, materiál na stavbu centra, elektrické ohradníky, ústní masky a průhledné, ocelové kusy plastového skla na pokrytí základny a další věci. Odborníci převážili názor na přepravu kyslíkového stroje a nakonec ji neschválili. Kosmická loď INTEREST OPD 893 s naplněným úložným prostorem vyletěla ze základny NASA 22. 7. 2025.

Na planetě zatím život posádky ubíhal: Během jeden a půl měsíce na planetě postavili poplašné bezpečnostní zařízení. Zatím žili v lodi a s Miroplasmosaury se už zžili. Už znali většinu druhů pohybujících se v jejich okolí. Teď už jen netrpělivě očekávali přílet záchranné lodi. Tedy obrátil další list v knížce a povídá: za  3 dny už by tu měli být, ale počítejme, že budou mít myslím takové týdenní zpoždění. Všichni přikývli.

Už nám docházejí zásoby vody. Řekl Mik. Musíme znovu k jezeru a nabrat novou. Ach ne. Mě už se do těch skafandrů nechce! Řekl Hans. Tedy na to odpověděl: Počkej! Zkusím pokus, který zjistí, jestli je tento vzduch kůži nebezpečný nebo ne. Spíše se obávám, že by mohl způsobit nějaké onemocnění. Ale za ten měsíc co jsme tady, jsem přečetl pár deníků a knih. Podobná látka jako je tady, se vyskytuje pod zemskou kůrou a je dráždivý na dýchání, ale kůži ani svalovině by to ublížit nemělo. Zkusím to a uvidíme. Tedy vzal kůži, která byla zabalena v balíku a na ni nalepil vatu. Ponořil to do vody a po té do dusíku. Vyndal to na vzduch a nic se s tím nedělo. Takže všichni vyšli ven jen v plynových maskách. Šli tedy k jezeru pro vodu. Věděli, že tam žije obrněný býložrvec, který je případně ochrání pře dravci. Na pozoru se ale museli mít pořád. Konečně došli k jezeru a naplnili kanistr vodou. Hans si zase nabral hrs malých tvorů z rybníka, kteří byli chutní. Náhle se ale ozval obrovský rachot a bzučení. Stromy se začali ohýbat a všichni se museli držet kapradin, aby je to neodfouklo. Na povrch se začal vrhat stín a jejich loď se začala posouvat ke srázu.

Co je ten obrovský stín?? To se dozvíte v příštím díle, který zde bude nejspíš zítra nebo pozítří.

Triceratops

18. dubna 2010 v 18:22 | Jiří Kryštof Jarmar |  obrázky dinosaurů
Na tomto obrázku je Triceratops v křídové krajině. Poblíž prochází stádo Sauropodů a on odstrašuje blížící se dravce.

Projekt Deinonychosauria část 4 - strategie při lovu

18. dubna 2010 v 18:21 | Jiří Kryštof Jarmar |  paleontology projekt
O Dromaeosauridech jsou prokázané studie, že jsou to rychlí běžci. Nohy mají protáhlé, hubené a na jejich konci jsou 3 prsty směřující dopředu a jeden směřující dozadu. Na druhém prstě mají všichni Dromaeosauridi velký zahnutý dráp. Ten sloužil jako vražedný nástroj. Zabodávali se jím do kořisti. U některých býložravců bylo možno oužít dráp k rozpárání břicha, ale u jiných býložravců, jako například u většiny Sauropodů, dráp nemohl sloužit k rozpárání kůže, protože Sauropodi měli pevnou vnější stavbu, takže by dráp Deinonycha nemohl protrhnout tak odolnou kůži se svalovinou. Dromaeosauridi museli svůj dráp nosit vztyčený, aby se neobrousil o povrch. Ocas Dromaeosauridů byl dlouhý a sloužil k vyvažování těla a jako kormidlo. Sloužil jako u dnešního geparda. Gepard ho používá k vyvažování těla a k držení pozice za kořistí. Dromaeosauridi ho používali podobně. To dokazuje, že byli mrštní a jejich tělo bylo stabilní. I ve vysoké rychlosti (v běhu například za savci) uměli velmi dobře manévrovat. Přední končetiny byly u všech zástupců protáhlé a na jejich konci byly hrozivé drápy. Vzhledem ke svému vzrůstu, lovili Dromaeosauridi ve skupinách. To se ale netýká obrů, jako byli Utahraptor a Austroraptor. Ti lovili samotářsky. Dromaeosauridi vynikají svou inteligencí. Byli jedni z nejchytřejších tvorů. Vybudovali si i strategii při boji. Jeden Dromaeosaurid objevil kořist, a svolal všechny ostatní. Ti se rozdělili na různá místa. První na kořist vystartoval ze zadu a kořist, například Tenontosaurus, se lekla a běžela směrem dopředu. Tam čekal další dravec a vrhnul se na Tenontosaura. Tenontosaurus sebou začal házet a běžel dál. Tam ale čekali další a vrhli se na kořist. Tenontosaurus vykrvácel a Dromaeosauři měli kořist bez jediné ztráty na životě.


Paleontologická zahrada - Výprava pro Yangchuanosaura

17. dubna 2010 v 22:40 | Jiří Kryštof Jarmar |  Paleontologická zahrada

VÝPRAVA PRO YANGCHUANOSAURA ČÁST 1/2

Masiakasaurům se ve výběhu daří a vajíčka by se měla brzy vylíhnot. Rapetosauři velmi zlobí. Kácejí stromy ve výběhu a my jim tam musíme dovážet kapradiny a listí Dnes přemýšlím o nějakém dinosaurovi z pravěké Číny.. Nejspíš to bude Yangchuanosaurus, jeden z největších dravců na zemi. Studuji s kým žil a připravuji se na výpravu. Když je vše připraveno otevírá se nám cesta do pravěku. Vracíme se do svrchní Jury. Prošli jsme všichni portálem a objevili se desítky milionů let v minulosti. Stojíme na velké pláni a před námi se rozkládá les. Za lsem jsou vidět hrozivé sopky. Těch se trochu obáváme, protože by mohli vybuchnout. Vyrážíme tedy směrem k lesu. S batohem si vykračuji a v hlavě se mi honí myšlenka, jak krásné je 21. století. V tomhle sopečném pekle bych tedy žít nechtěl. Nad námi krouží hejno nevelkých ptakoještěrů, které jsem nikdy neviděl. Co je to za druh?? Ptá se Frank. Nevím. Asi něco, co nebylo ještě objeveno. Konečně jsme vkročili do lesa, ale ani stopa po dinosaurech. Pokračujeme do hloubi lesa a pořád slyšíme jen skřeky ptakoještěrů. Zkuíme vylézt na kopec, povídám. Vydali jsme se tedy hledat nějaký ten kopec. Nebylo těžké ho najít. Když jsme se konečně dobelhali na vršek, tak si lehli na rozpálené kameny. To horko! To bylo nesnesitelné. Začal jsem se ohlížet po nějakých dinosaurech. Uviděl jsem stádo Mamenchisaurů. Poblíž nich polehávali Monolophosauři. Rychle jsme se za nimi vydali. Bloudili jsme čínským lesem a už si mysleli, že jsme je ztratili. Najednou bylo slyšet praskání  a dupání. Stádo obrů míří přímo proti nám. Nademnou se tyčil jeden z největších Sauropodů, co kdy chodil po Zemi.


Ani jsme se nerozkoukali a Mamenchisauři mizeli v lese. Monolophosauři je pronásledovali. Vyrazili jsme tedy za nimi. Cestou nás bičovali vysoké rostliny a moc příjemné to zrovna nebylo. Uslyšel jsem hlasitý řev a myslel, že je to Monolophosaurus. Ale skutečnost mne překvapila. Byli to dva Sinraptoři útočící na Tuojiangosaura. Zastavili jsme se a s napětím sledovali ukrutný boj. Sinraptor se zakousl Tuojiangosaurovi do hžbetního ostnu. Tuojiangosaurus sebou trhnul a zasadil Sinraptorovi ránu do holení kosti. Nejspíš mu ji zlomil. Druhý dravec se vylekal a raději utekl z boje. První Sinraptor se zřítil k zemi. Čeká ho krutý osud. Vyhladovění! Tuojiangosaurus spokojeně odchází za stádem. My jsme pokračovali v cestě.  Šli jsme po stopách, které se nedalo přehlédnout. V nich se maličcí opeřenci snažili vyzobat vše, co je k jídlu. Konečně jsme dorazili k řece. Okolo ní bylo mnoho dinosaurů a mezi nimi i Mamenchisauři. Jako na předchozí pláni na ně čekalo stádo Monolophosaurů. Napadlo mne, že by bylo krásné mít v parku tak nádherného dravce, jako je Monolophosaurus.  Připravil jsme portál přímo před těmito masožravci. Monolophosauři se jeden po druhém začali zvedat. Zaradoval jsem se a myslel, že půjdou do portálu. Zamnou ale Monolophosauři začali odbíhat směrem k Mamenchisaurům. S tím jsem nepočítal. Začali na ně útočit. Jeden s dravců se nechal přesvědčit. Přibližoval se ke mě a k portálu. Najednou se po útoku Monolophosaurů stádo Sauropodů zplašilo a jeden z nich se rychlostí vydal přímo proti nám. Před monolophosaurem si stoupnul na zadní končetiny a vyděšený dravec urychleně prchal.



Já jsem stačil jen tak tak uskočit. Mamenchisaurus nám odkopl jeden portálový praporek. Vystrašení Mamenchisauři začali utíkat dolesa. Praporek byl někde tam mezi nimi. Rychle jsme přebrodili malou říčku a hledali část porálu. Nick zkleslým hlasem řekl: mám ho. Praporek byl totálně zničený. Mamenchisauři ho rozdupali na placku. V týmu zavládla panika.

Jak to dopadne s týmem paleontologů??? Vrátí se ještě někdy zpět z toho pravěkého pekla?? To se dozvíte v příštím díle Výprava pro Yangchuanosaura část 2/2 

Ps: omlouvám se za nekvalitní obrázky, ale internet mi je v lepší kvalitě nezobrazuje

Projekt Deinonychosauria část 3

17. dubna 2010 v 21:06 | Jiří Kryštof Jarmar |  paleontology projekt

ZÁSTUPCI


DROMAEOSAURIDAE 2


Mahakala Omnogoae
Vědecký popis - Turner v roce 2007
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Mongolsko
Prostředí - savany, polopouště
Velikost - 70 cm
Hmotnost - 3 kg
File:Mahakala BW.jpg

Luanchuanraptor henanensis
Vědecký popis - v roce 2007
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnaté krajiny
Velikost - 1,5 metru
Hmotnost - 12 kg

Ornithodesmus cluniculus
Vědecký popis - Seeley v roce 1887
Doba - spodní Křída
Výskyt - Anglie
Prostředí - lesnaté krajiny
Velikost - 1,5 metru
Hmotnost - 13 kg
Soubor:Ornitholestes.jpg

Unquillosaurus ceibalii
Vědecký popis - Powell v roce 1979
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Argentina
Prostředí - stepi, savany
Velikost - 2 - 3 metry
Hmotnost - 45 kg
Velociraptor.JPG


Achillobator giganticus
Vědecký popis - Perle, Norell v roce 1999
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Mongolsko
prostředí - polopouště, savany
Velikost - 5 metrů
Hmotnost - 80 kg

Cryptovolans pauli
Vědecký popis - Czerkas v roce 2002
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnaté krajiny
Velikost - 95 cm
Hmotnost - 3 kg

Hesperonychus elizabethae
Vědecký popis - Longrich, Currie v roce 2009
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnatá krajina
Velikost - 1 metr
Hmotnost - 3,5 kg

Microraptor zhaoianus
Microraptor gui
Vědecký popis - Xu v roce 2000 a ještě v roce 2002
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnatá krajina
Velikost - 1 metr
Hmotnost - 3 kg

Sinornithosaurus millenii
Sinornithosaurus haoiana
Vědecký popis - Xu v roce 1999 a Liu v roce 2004
Doba - spodní Křída
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnatá krajina
Velikost - 1 metr
Hmotnost - 2 kg

Tianyuraptor ostromi
Vědecký popis - Zheng v roce 2009
Doba - spodní Křída
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnatá krajina
Velikost - 1,3 metru
Hmotnost - 2 kg


Atrociraptor marshalli
Vědecký popis - Currie v roce 2004
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Alberta
Prostředí - lesnaté oblasti, roviny
Velikost - 1 metr
Hmotnost 2 kg

Saurornitholestes angstoni
Saurornitholestes robustus
Vědecký popis - Sues v roce 1978
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Alberta
Prostředí - lesnatá krajina, roviny
Velikost - 1,5 metru
Hmotnost - 8 kg

Rahonavis ostromi
Vědecký popis - Foster v roce 1998
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Madagaskar
Prostředí - lesnatá krajina, stepi
Velikost - 50 cm
Hmotnost - 2 kg

Výbuch sopky a vulkanický prach nad Evropou

16. dubna 2010 v 20:08 | Jiří Kryštof Jarmar |  DINO forum
V úterý na Jihu Islandu se 200 metrů pod ledovcem Eyjafjallajökul začal tvořit obrovský kráter. Všechno obyvatelstvo bylo evakuováno. Bylo evakuováno asi 800 lidí. To řekl zpravodajství ministr obrany. Zhruba před měsícem 21.3.2010 na Islandu vybuchla jiná sopka nedaleko ledovce Eyjafjallajökul. Bylo evakuováno 500 lidí. Sopka ale nenadělala takovou zkázu jako sopka, která vybuchla ve středu 14.4.2010. Ze sopky se začala valit láva. Kusy lávy sopka vyhazovala ž 6 km do vzduchu. Prach se ve vzduchu nashromáždil a začal se šířit do Evropy. Všechna letiště jsou uzavřena a doprava kolabuje. Oblohou se šíří mraka mikročástic, které by ucpali motory letadla a ty by následně zplanuly. Prach se dále šíří směrem na Jih Evropy. Velkostátníci z Evropy nemohou letět na pohřeb polského prezidenta. Prach je částečně nebezpečný pro alergiky a astmatiky. Dnes  v poledne se mrak začal přehánět přes Česko a hrozilo, že klesne k zemi. V tuto chvíli je obloha zahalena a vypadá jako nějaký obrovský mrak. Ve skutečnosti tam proudí miliardy mikročástic.


mrak prachu

amatérské video výbuchu

projekt DIE NATUR

16. dubna 2010 v 14:15 | Jiří Kryštof Jarmar |  DINO forum
V pondělí 19. 4. 2010 rozjíždím nový projekt DIE NATUR. Je  to dokumentární projekt, na kterém budu uveřejňovat filmy a pořady o živočiších, včetně dinosaurů. Celý tento filmový projekt budu uveřejňovat na stránky http://pravekysvet-natur.blog.cz/ DIE NATUR znamená německy PŘÍRODA. Na stránkách najdete program na celý týden. POZOR některé seriály tam budou i v češtině!

PROJEKT DIE NATUR NAJDETE ZDE

PS: na nápad uveřejnění filmů na web mě přiměl blog www.davna-historie.blog.cz

Compsognathus

16. dubna 2010 v 14:09 | Jiří Kryštof Jarmar |  obrázky dinosaurů
Compsognathus při lovu

Miroplasmosauři, aneb život na jiné planetě díl 2.

16. dubna 2010 v 12:57 | Jiří Kryštof Jarmar |  Miroplasmosauři aneb život na jiné planetě

Miroplasmosauři - Budování centra

Po týdením plánování cesty domů Tedy řekl: už se mi to všechno vybavuje. Pojďme se podívat do lodi na snímky. Všichni se šli podívat na snímky. Hans řekl: takže žádný malý meteorit, ale černá díra. Teď musíme vymyslet jak se dostat domů pro pomoc. Mik dostal nápad. V lodi je ještě raketa RL 258. S tou bychom se mohli dostat na Zem a informovat je o této planetě. Je ale jenom jednomístná. Poletím já!! Řekl Fred. Nastavíme tam navigaci, abychom věděli kudy jsme přiletěli. Tahle raketa může letět až čtyřnásobnou rychlostí naší lodi. Kdyby se nám to povedlo dostat do vzduchu, za 1 týden bych mohl být na Zemi a poslat sem vojáky a vědce. Ty by sem měli cestu asi tak 1 měsíc. V lodi máme kyslík ještě na dva měsíce, takže by bylo nejlepší, kdybychom vyletěli ihned. Všichni se tedy začali montovat v té raketě, až byla připravena k letu.


Fred si do ní vlezl a nastartoval motory. Loď začala vzlétat a za nedlouho mizela raketovou rychlostí v tom divném plynu, který obklpoval celou planetu. Ma tady ale nějak musíme přežít. Řekl Hans. Vybudujeme si nějaký přístřešek, kdyby náhodou pršelo. Myslím že na této planetě je také déšť. Ale myslím, že nějaký kyselý. Taky si musíme vybudovat ochranu pře Miroplasmosaurama. Myslíš že tu žijí nějací příbuzní lidem?? Otázal se Mik Tedyho. To nevím řekl Tedy. Žádné známky lidského opracování zde nevidím. Raději mi podej další dřevo, abych ho mohl zatlouci do země. Je tady strašlivě pevná zem. Najednou Hans s Mikym začali křičet na Tedyho. Tede!!!! Pozor za tebou!!! Nějaký obrovský monstrum. Tedy se pomalu ohlídnul a za ním stál obrovitý masožravec. Tedy na něj jen s údivem zíral. Masožravec začal řvát a skláněl se k Tedymu. Utíkej Tedy!!! Běž pryč!!! Křičeli Hans s Mikym. Tedy začal utíkat do lesa. Jenže masožravec běžel za ním. Tedy byl udýchaný a dravec už ho doháněl. Před Tedym se ale oběvilo další monstrum. Už nevěděl kam má běžet, ale najednou se za ním oběvil dravec a tak utíkal k jezeru. Dravec už si ho ale nevšímal a vydal se přímo proti tomu obrněnému miroplasmosaurovi. Obrněnec se přikrčil a reagoval jako zemští ankylosauři. Začal mávat svým ocasem, na kterém ale neměl palici, nýbrž nějaké kladivo. Dravec se mu marně snažil prokousnout pancéřování. Nakonec mu obrněný miroplasmosaurus zasadil nepříjemnou ránu do nohy. Dravec se zkácel do jezera a nemohl vstát. Obrněnec se v klidu vzdálil a začal spásat vegetaci. Tedy se vrátil zpět k lodi celý udýchaný. A vyprávěl ostatním co viděl.

Mezitím na palubě rakety:
Fred se díval do tabulek na kurz. Najednou před sebou uviděl černou díru a namířil si to proti ní rychlostí 890 000 uzlů a pořád zrychloval. Zapnul si přetlakovou komoru, aby byl celou dobu při vědomí. Vletěl do černé díry!! Loď se zdála být v pořádku. Při střemhlavém letu proti černé díře je tedy všechno v pořádku. Řekl Fred. Teď mi zbývá 6 hodin, než doletím na konec černé díry. Potom poletím ještě 169 hodin na Zem.

Na Zemi - večerní zprávy:
Celý svět truchlí nad ztrátou nejmodernější vesmírné lodi AH 96 se čtyřčlenou posádkou. Loď přestala být v kontaktu s příjimací věží 30. 6. 2025. Největší expedice v dějinách lidstva zkoncovala někde ve vesmíru. Toho dne vědci zpozorovali nad Marsem černou díru, takže je pravděpodobné, že celá posádka do ní vlétla a zahynula.

Projekt Deinonychosauria část2

15. dubna 2010 v 18:04 | Jiří Kryštof Jarmar |  paleontology projekt
ZÁSTUPCI

TROODONTIDAE

Borogovia gracilicrus
Vědecký popis - Osmolská v roce 1987
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Mongolsko
Prostředí - roviny, polopouště
Potrava - plazi, drobní živočichové
Velikost - 2 metry
Hmotnost - 25 - 40 kg

Sinovenator changii
Vědecký popis - Xu Et v roce 2002
Doba - spodní Křídy
Výskyt - Čína
Prostředí - stepi, polopouště
Potrava - drobní plazi
Velikost - 70 cm
Hmotnost 2 kg

Troodon formosus
T. mongoliensis
T. andrewsi
Vědecký popis - Leidy v roce 1856
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Montana, Alberta
Prostředí lesnaté roviny
Potrava - maso
Velikost - 2,5 metru
Hmotnost - 50 kg

Saurornithoides mongoliensis
Saurornithoides Junior
Vědecký popis - Osborn v roce 1924
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Mongolsko
Prostředí - polopuště, savany
Potrava - maso, drobní živočichové (vážky, brouci, savci...)
Velikost - 2 metry
Hmotnost - 13 kg
Tochisaurus nemegtensis
Vědecký popis - Osmolská  v roce 1991
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Mongolsko
Prostředí - poloouště, savany
Potrava - menší plazi
Velikost - odhaduje se asi na 60 cm
Hmotnost  - 2 kg

Sinusonasus magnodens
Vědecký popis - Xu v roce 2004
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Čína
Prostředí - lesnatá krajiny, stepi
Potrava - menší živočichové, hmyz
Velikost - ? odhaduji na takový 1 metr
Hmotnost ?

File:Sinusonasus figure 001.JPG

Sinornithoides youngi
Vědecký popis - Russel a Dong v roce 1993
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Čína, Mongolsko
Prostředí - lesnatá krajina, polopouště, savany
Potrava - maso, drobní plazi
Velikost -1 metr
Hmotnost - 6 kg

Byronosaurus jaffei
Vědecký popis - Norell v roce 2000
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Mongolsko
Prostředí - pouště, polopouště, savany
Potrava - maso
Velikost - 1,5 metru
Hmotnost 4 kg

Příště: Dromaeosauridae zástupci část 2

Projekt Deinonychosauria část1

14. dubna 2010 v 21:04 | Jiří Kryštof Jarmar |  paleontology projekt
Čeledí Dromaeosauridae se zabývám už skoro od té doby, co jsem uviděl Deinonycha. Fascinují mě svou chytrostí a strategií při boji.  Podobná je i čeleď Troodontidae. Obě dvě čeledi patří do infrařádu Deinonychosauria. V tomto projektu se vám budu snažit charakterizovat tento infrařád.

ZÁSTUPCI

DROMAEOSAURIDAE

Adasaurus atokensis
vědecký popis - Barspold v roce 1983
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Mongolsko
prostředí - pobřežní krajiny, pouště a suché oblasti
potrava - drobní dinosauři, ryby, plazi
velikost - 2 metry
hmotnost - 15-20 kg

Buitreraptor gonzalezorum
Vědecký popis - Makovický v roce 2005
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Argentina
prostředí - savany
potrava - drobní dinosauři, savci
velikost - 1,5 metru
Hmotnost - 10 kg

Deinonychus antirrhopus
Vědecký popis - Ostrom v roce 1969
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Montana, Oklahoma, Wyoming, Utah
Prostředí - lesnaté oblasti
Potrava - maso (i velcí býložravci)
Velikost - 2,5 - 3,5 metru
Hmotnost - 50 - 70 kg

Dromaeosaurus albertensis
Dromaeosaurus cristaus
Vědecký popis - Matthew a Brown v roce 1922
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Alberta, Kanada
Prostředí - lesnaté oblasti, roviny
Potrava - maso (i Ornitopodi)
Velikost - 1,8 metru
Hmotnost - 15 kg

Utahraptor ostrommaysorum
Utahraptor spielbergi
Vědecký popis - Kirkland v roce 1993
Doba - pozdní Jura
Výskyt - Utah
prostředí - lesnaté oblasti
potrava - maso
velikost - 6 metrů
Hmotnost - 500 kg



Variraptor mechinorum
Vědecký popis - Le Loeuff a Buffetaut v roce 1998
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Francie
Prostředí - lesnaté oblasti a savany
Potrava - zdechliny, drobná zvířata
Velikost - 3 metry
Hmotnost - 50 kg

Pyroraptor olympius
Vědecký popis - Allain a Taguet v roce 2000
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Francie
prostředí - listnaté lesy
potrava - maso
Velikost - 2,5 metru
Hmotnost - 50 kg

Austroraptor cabazai
Vědecký popis - Novas v roce 2008
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Argentina
Prostředí - stepi
Potrava - maso (i větší dinosauři)
Velikost - 5 - 6,5 metru
Hmotnost - 400 - 500 kg

Velociraptor mongoliensis
Vědecký popis - Osborn v roce 1924
Doba - pozdní Křída
Výskyt - Čína, Mongolsko
Prostředí - pouště, savany
Potrava - drobní obratlovci, dinosauři
Velikost - 1,8 metru
Hmotnost - 15 kg
Bambiraptor feinbergorum
Vědecký popis - Burnham v roce 2000
Doba - svrchní Křída
Výskyt - Montana
Prostředí - lesnaté krajiny
Potrava - maso
Velikost - 70 cm
Hmotnost - 2kg
Příště Troodontidae

Miroplasmosauři, aneb život na jiné planetě díl 1.

14. dubna 2010 v 17:28 | Jiří Kryštof Jarmar |  Miroplasmosauři aneb život na jiné planetě

MIROPLASMASAUŘI - Neplánovaná cesta

Motory zažehnuty, konstrukce v pořádku, zásoby kyslíku v pořádku, počítač v pořádku, může se startovat!!! Vyšli to na věž!!! Start povolen!!! Začínám odpočítávání!! 10...9....8....7....6.....5....4....3...2....1... START!!!! Kosmická loď AH96 právě odstartovala. Čas 12:00 datum 26.5.2025. Vyšlete to na velitelství. Výška 320 000 Km nad Zemí pane! Rychlost 152 341 uzlů pane! Vše v pořádku. Kurz 45/52 Mars. Dosavadní doba letu je 2 a půl minuty pane! Neřikej mi pořád pane. Na této lodi strávíme nějaký čas spolu a tak si můžem tykat ne??

Večerní zprávy: Dnes dopoledne odstartovala kosmická loď AH 96. Na palubě je americkoněmecká posádka. Hans Schlitten - vedoucí posdky, Michael Ostrich - pracovník na plánech, Fred Antiony - geolog a paleontolog pro zkoumání hornin a Tedy Matterson - paleontolog a technik, pro výzkum forem života. Posádka má za cíl oběvit formy života na vzdálené planetě Marsu. Tato expedice by mohla být chybějícím článkem v vesmírných vědách, o kterých zatím víme. Přejme jim proto hodně štěstí, ať svou výpravu dokončí. Na Mars by měli dorazit přibližně za měsíc. Datum přistání na Marsu se plánuje na 31.6.2025.

Zpět na palubě kosmické lodi: Co děláš Tede?? Zeptal se Fred. Ale zkoumám nějaké úlomky, které se před dvěma lety přivezly z Jupitera. Chci zjistit, jestli je vůbec nějaká šance, jestli tam oběvíme nějaký ty formy života. Nesmíme ztrácet naději!! Odvětil Tedovi Fred. Z kabiny se ozvala řeč. Vedoucí posádky Hans mluví do mikrofonu. Miku přijď do kabiny. Za chvíli budeme zastavovat u družice IBRUSH 59. Musíme doplnit palivo, aby nám vydrželo až na Mars. Nad Mars poslali počítačem ovládanou družici s palivem. Už ji počítač zaznamenal. Řekl Mik. Blížíme se pomalu k ní. Snižte rychlost na 78 000 uzlů. Vysuňte přepravné hadice. Ted s Fredem je běželi vysunout. Když už se konečně připojili k palivové lodi, posádka z družice IBRUSH 59 začala přenášet bedny s materiály. Tedy si ihned spolu s Fredem běželi pro bednu se vzorky hornin z jiných planet. Palivo se přečerpalo a kosmická loď AH 96 zavřela své východy. Kapitán Hans podal rozkaz k navrácení se na pracovní místa.

O jeden měsíc později:

Hansi!! Hansi!! Na počítači se už oběvil Mars!! Je přímo před námi!! Hans začal mluvit do mikrofonu: Posádko na svá místa!!! Za 45 minut se bude přistávat. Všichni byli ohromeni krásou a velikostí Marsu. Tedy se ale odíval do počítače a uviděl něco, co vidět nikdy nechtěl. Mezitím Mik korigoval Hanse k přistání. Rychlost 125 000 uzlů 115 000 uzlů snižujeme na 110 000 uzlů. Najednou přiběhl Tedy s Fredem a začali křičet na Hanse: Hansi!! Hansi!! Obrať kurz!! Blížíme se k neznáme věci!! Podle údajů je to černá díra!! Hans se ale podíval na tabulky a začal křičet: Nejde to. Tahle loď je jako kámen!!! Vůbec to s ní nejde ovládat!! Všichni tady umřemee!!! Posádka s lodí vyletěla za Mars a všichni uviděli něco hrozivého!! Obrovskou černou díru!!! Přístroje lodi začali blbnout a všem bylo jasné, že je konec!! Černá díra je vtáhla jako větrák list. Loď sebou začala cukat a posádka začala upadat do bezvědomí. Loď se řítila černou dírou neznámo kam rychlostí asi 1 251 326 uzlů. Pomalu se z ní začali ulamovat části.

O dva týdny později:

Polorozpadlá loď vyletěla z černé díry už před týdnem a je neznámo kde. Posádka se konečně začala probouzet z nicnevidoucího spánku. Hans se začal ptát: Kde to jsme?? Co se stalo?? Nikdo si nic nepamatoval a tak všichni mysleli, že do nich narazil nějaký malý meteorit. Za nedlouhou dobu se všichni úplně zpamatovali. Tedy s Hansem dali loď do chodu. Letěli vesmírem neznámo kam. Miky najednou vyskočil ze židle a povídá. Hansi už vím kde jsme. Na počítači se objevilo slunce!! Letíme domů!! Celá posádka se radovala. Ale když se přiblížili blíž, čekalo je veliké překvapení. Úplně jiné planety. Uprostřed byla žhavá obrovská koule, která dodávala teplo všem ostatním. Vypadalo to jako na mléčné dráze, akorát úplně jiný vzhled. Za chvíli už budeme mít oblétlé Slunce . Povídá Hans. Ale Hansi tohle není Slunce. Vypadá to jako by jsme byli úplně v jiné dimenzi. Odvětil na to Miky. Je to úplně jiný svět, než jsme znali. Tedy se zvednul ze židle a povídá. Šálí mě zrak?? Vždyť tohle je druhá matička země!!! Všichni upřeli zrak na barevnou planetu. Byla přímo před nimi. Hans ihned spustil. Miku namiř kurz na tu planetu. Frede postarej se o přistávací talíře. Máme už jen tři. Ten čtvrtý nám odpadl při té havárii. Takže bude obtížné přistát!! Myslím, že tam bude krajina. Tedy se začal hrabat v knížkách a denících a podle vzhledu planety usoudil, že se tam bude dát žít. Byli už jen pár metrů od pevniny a Hans prudce zatáhl za manuální řízení, aby mohli přistát. Zarili se do pevniny a dřeli se do ní jako vrtačka do dřeva. Náhle projeli pod něčím obrovským!! Vypadalo to jako by to mělo nohy!! Povídal Fred. Vypadá to, že na této planetě něco žije! Když se loď konečně zastavila na nádherné pustině, posádka si na sebe vzala ochrané obleky a kyslíkové masky. Tedy!! Zkus jestli je tento vzduch dýchatelný!! Tedy vyndal malý filtr a zapnul mu větráček. Ne bohužel není. Je tu jenom 0,9 % kyslíku a jinak zbytek je výměšek něčeho co neznám. Ale mohlo by tu být dýchatelno, kdybychom sem přivezli náš stroj na přeměnu kyslíku. Pane bože viděli jste to?? Zvolal Mik. Kdo by to nemohl vidět!! Takový monstrum co je to zač?? Zvolal Fred. Tedy na to odpověděl. Tady je evoluce trochu zaostalá!! Vypadá to jako dinosauři!! Zrovna támhleto vypadá jak nějaký sauropod!! Odhaduju to asi na 42 metrů!! Támhle je jich celé stádo!! To je pokrok pro vědu! Pojmenuju je Miroplasmosauři, což z latiny znamená divní tvorové. Musíme si tady vybudovat nějaký příbytek a informovat vědce na Zemi, ať nám sem pošlou ten stroj a nějaké zásoby a materiál, abychom je mohli zkoumat. 



Dacentrurus obrázek

13. dubna 2010 v 17:29 | Jiří Kryštof Jarmar |  obrázky dinosaurů
Zde je nádherný Dacentrurus u řeky.

Dacentrurus

13. dubna 2010 v 17:26 | Jiří Kryštof Jarmar |  dinosauři A -Z
Dacentrurus byl stegosaurid, který žil v období pozdní Jury před 155 miliony let. Tento druh stegosaura se řadí mezi vůbec největší stegosauridy. Někteří vědci dokonce tvrdí, že Dacentrurus byl největším stegosauridem vůbec. Dosahoval délky 7- 10 metrů a vážil asi 1,8 tuny. V roce 1875 ho popsal Richard Owen jako Omosaurus armatus. Jméno mu ale muselo být změněno, protože Omosaurus bylo vymyšlené a nic to neznamenalo. Proto ho v roce 1902 přejmenoval Frederic Augustus Lucas na Dacentrurus armatus. Jeho krk nebyl chráněn kostěnými deskami, ale spíše trny. Na hřbetě se mu táhly dvě řady plátů až po začátek ocasu. Od začátku ocasu až po konec měl Dacentrurus čtyři páry dlouhých trnů. Dacentrurus patří k vyspělejší části stegosauridů. Měl větší pancéřování a byl velmi pohyblivý. Žil na území dnešní anglie, Francie a Portugalska. V Anglii žil spolu s obrovským dravcem Metriacanthosaurem a Eustreptospondylem. Stáda Dacentrurusů se často držela poblíž stád camptosaurů, protože v případě blížícího se nebezpečí camptosauři začali vydávat varovné zvuky a tak se Dacentrurusové mohli schovat do houštin.

89179946, De Agostini/Getty Images /De Agostini

Tuojiangosaurus

13. dubna 2010 v 16:52 | Jiří Kryštof Jarmar |  dinosauři A -Z
Tuojiangosaurus je rod stegosaurida, žijícího na východní polokouli. Tuojiangosaurus žil ve svrchní Juře na území dnešní Číny. Tuojiangosaurus žil v bujných porostech a dosahoval délky 7 metrů a výšky 2 metrů. To z něj dělalo jednoho z největších zástupců stegosauridů v Asii. Žil na území se svým příbuzným Huayangosaurem. V jeho okolí žili i Monolophosauři, Sinraptoři i Mamenchisauři. Nález Tuojiangosaura byl kuriozní. Tuojiangosaurus byl objeven v roce 1977, tudíž přesně 100 let po stegosaurovi. Tuojiangosaurus měl na zádech dvě řady plátů, jako všichni stegosauridi. Měl je ale o něco menší než Stegosaurus. Na konci ocasu měl zbraň v podobě dvou párů trnů. Na bocích měl jeden pár plochých trnů podobně jako Huayangosaurus. Tuojiangosaurus se převážně živil přízemní vegetací, ale mohl se klidně postavit na zadní nohy a spásat vegetaci z nízkých stromů. Tento Stegosaurid nežil ve skupinkách, ale byl to samotář.  Popsal ho paleontolog Dong Zhiming. Je znám zatím jen jedinný druh Tuojiangosaurus multispinus.

Zde je Tuojiangosaurus s Monolophosaurem
File:FieldMuseum5 Chicago.jpg